Farnost je společenstvím lidí různého věku, postavení, názorů, zkušeností. Toto společenství spojuje osoba Ježíše Krista, jehož příchod na svět slavíme o Vánocích.

Ve farnosti máme možnost se vzájemně obohatit o vlastní postoje k různým aktuálním problémům, pomoci si v nesnázích, ale také společně konat užitečné skutky pro druhé lidi, sjednotit se v modlitbě, povzbudit. Také však máme možnost pouze přijít v neděli do kostela a o druhého člověka se příliš nezajímat.

Mám radost, že v uplynulém roce jsme mohli mnohé podniknout, v naší farnosti proběhla řada zajímavých výměn názorů a Farní charitě se podařilo otevřít plánovaný dům k užitku těm nejpotřebnějším v naší farnosti i širokém okolí. V měsíci říjnu navštívil naší farnost arcibiskup pražský Dominik Duka a setkal se u nás také s řadou významných představitelů veřejného života. Na tomto místě je vhodné připomenout, že naše farnost je součástí společnosti, kde máme i určité poslání a je velmi povzbuzující vnímat velmi dobrou spolupráci s řadou obcí, které do naší farnosti spadají - např. při organizaci různých kulturních akcí nebo renovaci památek.

Mnoho dobrého začíná tím, že někdo z nás má "oči otevřené", je vnímavý k tomu, co je potřeba udělat, nečeká, že to zařídí někdo jiný - naopak - sám druhé lidi dá dohromady a akci zorganizuje. A dobré dílo se podaří. Je to vidět při přípravách bohoslužeb, hudebním doprovodu, úklidu v kostele či kolem kostela, sekání trávy, úklidu sněhu, sociální práci, práci ve farní kanceláři, vydávání Farních listů, hlídání dětí, doučování, výuce náboženství, organizaci farních aktivit, údržbě v kostelích a na farách a při řadě dalších činností. Vím také, že řada farníků velmi pomáhá svou modlitbou, obětí a finančními příspěvky na provoz farnosti. Farnost není jenom organizace, ale především organismus, který má svou vlastní dynamiku a každý její člen se může podílet na tom, jak jeho farnost vypadá.

Možná tento úvodník nevypadá dostatečně vánočně. A přitom v sobě obsahuje jedno ze základních poselstvích Vánoc. O Vánocích si připomínáme, že Bůh se stal pro nás v Ježíš Kristu člověkem. Učinil tento krok pro druhé. A když my sami něco pro druhé děláme, naplňujeme tím poselství Vánoc. A odměnou nám může být vnitřní radost, kterou často obdržíme… Mnohdy právě o Vánocích, kdy druhé různým způsobem obdarováváme. To nám má být připomínkou co je zdrojem skutečného štěstí. A pro druhého se dá žit nejenom o Vánocích a nejenom ve farnosti, ale všude a po celý rok…

Děkuji Vám všem, kteří jste toto vánoční poselství v naší farnosti v uplynulém roce žili a do nového roku přeji nám všem, abychom vždy uměli rozpoznat tu správnou příležitost k naplnění poselství Vánoc.

V Kristu Váš P. Josef Ptáček