Milé děti,

trávíte čas doma, někteří z vás s rodiči, někteří třeba sami. Musíte teď také všichni dodržovat spoustu bezpečnostních opatření.

Když jdete ven, je zapotřebí mít na obličeji roušku, na to jste jistě nebyly zvyklé. Možná nemůžete na návštěvu k babičce a dědovi, nevídáte své kamarády, učit se musíte doma sami nebo s rodiči. Některé příkazy nám až tak nevadí, jiné jsou doslova nepříjemné, rodiče musí například nakupovat v igelitových rukavicích….a sama dobře vím, že tohle tedy zrovna moc příjemné není. Jinak ale můžeme v tuto zvláštní dobu zažít i spoustu pěkného. Můžeme si například doma hrát hry, na které jinak nemáme čas, protože chodíme do školy a potom na různé kroužky. Můžeme si více užít maminku nebo tatínka, kteří jsou snad také více doma. Třeba můžeme být i o trochu déle večer vzhůru a povídat si o věcech, které se teď ve světě i v naší zemi dějí anebo jen tak „klábosit“. Můžete také mnohem více přemýšlet nad tím, kde je možné se setkat s Ježíšem, když za ním teď do kostela nemůžete jít.

Ráda bych se Vás teď zeptala, jak se máte, jak se vám líbí nechodit do školy, být doma. Zkrátka jak se vám líbí takhle žít. Na hodinách náboženství se teď scházet nemůžeme, moc dobře si ale pamatuji, jak rády malujete a vyrábíte. A tak mám pro vás nabídku. V příštích dnech se z vás mohou stát umělci, malíři, výtvarníci či spisovatelé.

Jak podle vás vypadá koronavirus? Jak to podle vás vypadá v nemocnicích, které jsou plné nemocných lidí? Co všechno musí mít člověk, který jde do obchodu na nákup? Musí roušku nosit i pejsci a kočičky? Jakou máte roušku a jaká se vám nejvíc líbí? Co se vám na téhle době líbí, co vás baví, jak vypadá váš den? Co během dne děláte nejraději? A co nejčastěji? Co podle vás dělá Pán Ježíš, má z toho všeho, co se kolem nás děje radost? To všechno můžete namalovat či jinak ztvárnit na papír nebo napsat dopis mě, otci Františkovi nebo Pánu Ježíši.

Všechny tyto vaše výtvory přineste (až to bude možné) do kostela na mši svatou, kde je během obětního průvodu odevzdáte panu faráři Františkovi. Až se zase budeme moci scházet, uspořádáme si z vašich obrázků v kostele výstavu. Proto nezapomeňte své výtvory podepsat. Za půl roku nebo za rok, až tahle, jak v televizi často říkají, krize odezní, si tak budeme moci zavzpomínat na to, jaké to bylo, když jsme se nemohli scházet s ostatními dětmi a dospělými. Pokud byste si přece jen nebyli jistí, poproste rodiče ať vám pomohou.

Moc se těším na všechny vaše výtvory ať už malované nebo psané, těším se, že si je všechny vyvěsíme v našem kostele. Přeji Vám krásné jarní dny.

Katechetka Lenka Müllerová